|
| |
|
|
The West Through the Eyes of Russian Elite: Evolution of Its Perception in Modern Russian History
Moskovenko, Arsenii ; Földes, Kristián (vedoucí práce) ; Kazharski, Aliaksei (oponent)
V provedeném výzkumu představuji proces, jak se od vzniku nového ruského státu mění vnímání západního světa v očích ruských politických elit prostřednictvím jejich diskurzu. Výsledky tohoto výzkumu pomohou zaplnit důležitou výzkumnou mezeru, jelikož dříve nebyl proveden žádný podobný výzkum, který by se snažil sledovat stejný proces. V literatuře můžeme najít některá díla, která analyzují reakci Ruska na některé politické události v jednom přesném časovém okamžiku. Žádný z výzkumníků se však nepokoušel analyzovat, kdy se vnímání Západu začalo obracet na negativnější stránku a jaké byly hlavní faktory, s přihlédnutím k tomu, jak přátelské se vztahy mezi Ruskem a Západem jevily být v 90. letech a jak jsou vytápěny dnes. Výzkum je proveden prostřednictvím metody diskurzivní analýzy, kde analyzuji relevantní výroky politických elit vytvořené v okamžicích nejzásadnějších historických událostí s ohledem na vztahy Ruska a kolektivně vnímaného Západu. V každé z citací hledám různé diskurzivní strategie, jako jsou metafory, hyperboly nebo řečnické otázky, které nám pomohou vytvořit si širší obrázek o tom, jak elity viděly Západ ve svých projevech v tom či onom období dějin. Výsledky výzkumu přispějí k lepšímu pochopení motivů ruských elit v jejich postoji k Západu v aktuálním geopolitickém kontextu, a to zejména s...
|
|
| |
|
|
Kvalitativní analýza mediálního diskurzu pravicově orientovaného blogu cz.altermedia.info
Bártová, Kateřina ; Jirků, Jan (vedoucí práce) ; Křeček, Jan (oponent)
Předmětem kvalitativní analýzy mediálního diskurzu, kterou se ve své diplomové práci zabývám, je krajně pravicový internetový blog s Altermedia, jenž je umístěn na adrese http://cz.altermedia.info. Cílem práce je odhalit způsoby, jakými je na úrovni diskurzu konstruován význam, zda se v rámci diskurzu uplatňují řetězce ekvivalence či řetězce diference, jaké identity jsou v rámci diskurzu vytvářeny a jak jsou v diskurzu dočasně fixována vybraná plovoucí označující. Jako teoretický rámec je využita postmarxistická teorie diskurzu Ernesta Laclaua a Chantal Mouffové. Vzhledem k faktu, že se za dobu existence Altermedií v redakci blogu vystřídaly dva autorské kolektivy, zabývá se práce komparací těchto dvou diskurzů. Základní hypotézou, kterou svým výzkumem potvrzuji, je příklon současné redakce blogu blíže k neonacistickému diskurzu. Teoretická část práce pojedná o východiscích analýzy diskurzu (strukturalismus, poststrukturalismus, Foucault, Althusser, van Dijk, Fairclough) přiblíží také hlavní myšlenky teorie diskurzu Ernesta Laclaua a Chantal Mouffové a jejich uplatnění v oboru mediálních studií.
|
|
|
Analýza filmových postav kyboržek z perspektivy postmoderních a post-teoretických přístupů k tělu a konstituování identity.
Bubeníčková, Kateřina ; Fišerová, Michaela (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce se zaměří na analýzu základních typů filmových postav umělých žen, tedy bytostí kloubících "ženství" (lidství) a technologii vykazujících vnější ženské pohlavní znaky či charakteristiky stereotypně vnímané jako ženské (např. kyboržky, androidky, robotky) z perspektivy postmoderního a post-teoretického přístupu k formování jejich tělesnosti a identity vzhledem k narativu. Cílem práce je zjištění, zda jsou filmové reprezentace žen-kyboržek opravdovými kyborgy přinášejícími liberalizaci ve smyslu teorie posthumanismu a teorií kyberfeminismu, či zda nejsou pouze vrcholnou formou foucaultovských těl-strojů - tedy perfektně ovládanými precizními technicistními těly vytvořenými současnými mocenskými dispozitivy. Postavy zařadím na základě jejich dominující tělesné a "sociální" funkce v příběhu do čtyř kategorií - sexbotka, domestikovaná umělá žena, destruktivní umělá žena, emocionální/inteligentní umělá žena. Následná identifikace a interpretace tělesnosti, identity, vztahů a struktur příběhu se bude opírat o teoretická východiska postmodernismu (poststrukturalismu) a post-teorií (posthumanismu a kyberfeminismu), která vysvětlím v prvních kapitolách, a využije i principy diskurzivně-sémioticko-dramaturgické analýzy.
|
|
|
Dokonalá žena. Analýza filmových postav umělých ženských bytostí z perspektivy teorií postmoderny a jejích přístupů k tělu a konstituování identity.
Bubeníčková, Kateřina ; Vochocová, Lenka (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce se zaměří na analýzu základních typů filmových postav umělých žen, tedy bytostí kloubících "ženství" (lidství) a technologii vykazujících vnější ženské pohlavní znaky či charakteristiky stereotypně vnímané jako ženské (např. kyboržky, androidky, robotky) z perspektivy postmoderního přístupu k formování jejich těla a identity vzhledem k narativu. Postavy budou rozděleny do kategorií na základě jejich dominující tělesné a "sociální" funkce v příběhu. Následná identifikace a interpretace tělesnosti, identity a vztahů k ostatním postavám narativu se bude opírat nejen o principy sémiotické analýzy, ale zohlední zejména přístup postmoderny. Hlavními východisky mé práce budou teorie poststrukturalismu a tzv. post teorie, tedy teorie posthumanismu, transhumanismu a kyberfeminismu.
|
|
|
Islam and the Russian state : a poststructuralist approach to analysing identity and policy discourse
Ferrando, Paolo ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Cílem předložené diplomové práce je rozpoznat základní typy diskurzu, týkající se islámu, které se odehrávají mezi Kremlem a třemi vůdčími muslimskými organizacemi v Rusku. Východiskem je v zásadě post-strukturalismem zformulovaná premisa, že identita a politika jsou vůči sobě ontologicky vzájemně konstitutivní, což vzájemně využívají diskurzy těchto tří organizací ve způsobu, jímž artikulují své specifické politiky. Ruské muslimské "já" je pojato jako diskurzivně osvojované Kremlem, který jako součást ruské identity zvýrazňuje multinárodní povahu muslimského "já", spolupráci státu a muslimských organizací proti společné hrozbě extremismu a potřebu nábožensky založených morálních hodnot, které by měly být předávány mladším generacím. Identita vytvářená těmito diskursy současně artikuluje různé politiky a je jimi legitimizována a odkazuje k neustálému opakujícímu se projednávání toho, jak islám v Rusku odpovídá širší identitě ruského státu.
|
|
|
Etika postmoderního subjektu a vztah k sobě samému
Homola, Matouš ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Charvát, Martin (oponent)
Tato práce je zaměřena na etiku a subjekt v postmoderním myšlení a poststrukturalismu. Výklad tématu je orientován na rozbor, interpretaci a komparaci převážně autorů francouzského myšlení druhé poloviny 20. století. Za pomoci užité literatury práce odpovídá na otázky: "Jak společnost, vědění a myšlení dané doby ovlivňuje svobodu lidské bytosti? Jaké mechanismy jsou přítomné při fungování jazykových struktur, ovlivňujících lidské myšlení? Jaké jsou možnosti jedince ve společnosti emancipovat se od vlivu mocenských strategií vládnoucích institucí?" Záměrem práce je formulovat pravidla etiky, která bude alternativou ke kodifikované, normativní morálce. Celou prací prostupuje rozlišení mezi moderním univerzalismem a postmoderní pluralitou. Tento dualismus je zde interpretován především na základě myšlenek J.-F. Lyotarda. Ve výkladu filosofie Deleuze a Guattariho je toto rozlišení formulováno skrze teorie arborescentních a rhizomatických struktur. Autorem dominujícím v tematickém výkladu práce je Michel Foucault. Pomocí myšlenek tohoto autora je zde interpretována normalizace a disciplinace subjektu, potažmo autoritativně ustanovená etika. Stěžejním motivem celé práce je návrh Foucaultovy etiky, založené na vztahu k sobě samému. Tato sebe-reflexivní etika, péče o vlastní bytí, má původ v antice, na kterou se...
|
|
|
Russia in the Ukrainian governmental discourse: From Crimea to Minsk II
Krupskyi, Ivan ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Od roku 2014 se zvýšený zájem akademické obce o ukrajinsko-ruské vztahy odrazil v rostoucím počtu publikací na tuto problematiku. Navzdory této skutečnosti stále existuje výzkumná mezera ohledně zobrazení Ruska v ukrajinských diskurzech, které je často považováno za samozřejmé. To může vést k neúplnému pochopení ukrajinské politiky vůči Rusku. Specifickým cílem této práce je poskytnout další nástroj pro pochopení zahraniční politiky Ukrajiny vůči Rusku. Pro nahlédnutí na způsob, jakým ukrajinská vláda vnímala Rusko, byla provedena diskurzivní analýza vybraných článků. Jak ukazuje tato práce, ústředním prvkem zastoupení Ruska v ukrajinském vládním diskursu byly systematické pokusy delegitimizovat ruskou zahraniční politiku vůči Ukrajině prostřednictvím útočení na legitimitu ruského vedení. Bylo provedeno mnoha způsoby: diskurz aktivně využíval historickou dimenzi, vybudoval kategorizaci dobrých a špatných období ukrajinsko-ruských vztahů, charakterizoval Rusko jako archaické, necivilizované a agresivní a odděloval ruské politické elity od ruských občanů, čímž podkopával vnitřní legitimitu současného ruského režimu. Zároveň diskurz neprosazoval nepodmíněný antagonismus vůči Rusku a tvrdil, že návrat k normálním vztahům mezi oběma státy je možný.
|
|
|
Gender v současném umění - mateřství jako specifické téma
Svatošová, Zuzana ; Bláha, Jaroslav (vedoucí práce) ; Fulková, Marie (oponent)
Teoretická část práce je zaměřená na filozoficko-historická východiska, která vedla k současnému poststrukturálně-feministickému přístupu ke genderové identitě a dále na hledání vizuální paralely tohoto přístupu v umění, respektive v umění rozbrazující konkrétně mateřskou identitu. Didaktická část práce nabízí možnou variantu, jak studentům střední školy zprostředkovat téma genderové identity. Vlastní výtvarná práce je osobní reflexí tématu mateřské tělesnosti.
|
host ::
RSS.